Naším cílem je poskytovat profesionální služby v oblasti behaviorální terapie všem našim stálým i budoucím klientům k oboustranné spokojenosti.
Pouto člověka a psa nemůže být vztahem nahodilým, sporadickým, ale kontinuálním a pokračujícím. Tento 
vztah musí nejen přinášet užitek, ale musí být významný pro obě strany.
Nepostradatelná je i citová vazba na psa, která musí být velmi pevná, především když majitel psa věnuje svému čtyřnohému příteli čas, úsilí a peníze.
Co je behaviorální terapie?
Behaviorální terapie vychází z teorie učení a předpokládá, že určité nežádoucí chování je spouštěno faktory, které mu předcházejí a udržováno faktory, které po něm následují.
Behaviorální terapeuti užívají odměny a někdy i adekvátního potrestání k tomu, aby zvířeti pomohli překonat škodlivé a asociální chování, např. separační anxieta, kompulzivní poruchy, agresivní poruchy chování nebo podléhání nevysvětlitelnému strachu.
Předpokládá se, že při správné a systematické aplikaci odměňování tohoto typu, lze záporným podmiňováním odstranit neurotické příznaky (behavioristé je považují za naučené zvyky) a je-li to nutné, pak dalším podmiňováním vytvořit zvyky jiné. 
Posláním tohoto oboru je prevence problémů spojené s chováním zvířat a terapie poruch chování u zvířat. Klinické nemoci a problémové chování se mohou do jisté míry prolínat. Behaviorální terapeut by měl být pro klienta odbornou autoritou, pomocí v nouzi a pojítkem k bolesti, utrpení a problémům často nejbližšího přítele - psa. Proto by měl ovládat umění empatie, vcítění a klientovi poskytnout oporu a čas při rozhodování o psu, ukázat, že chápe jeho situaci a nabídnou po řádném prověření psa behaviorální terapii, se kterou ho seznámí. Behaviorální problémy u psů způsobují hlavně vlastníci či majitelé těchto zvířat. Většina z nich nemá dostatek zkušeností s chovem daného plemene či daného jedince. Zapomínají na to, že žádný pes není stejný a co platilo na jejich předešlého psa, tak nemusí platit na nového. Většinou se spokojí s tím, co jim doporučí chovatel popř. veterinář, který ve většině případů nevlastní ani kočku natož psa.
Problémy se mohou pohybovat od močení a kalení do svého pelíšku, až po různé druhy agresí či fóbií. Jedno z nejhorších psychických problémů u psů je destruktivní chování psího jedince vůči své smečce nebo ke svému okolí. Kastraci oblíbenou radu veterinářů já osobně neschvaluji a nedoporučuji, a vždy budu tvrdit, že jsou to zbytečně vynaložené náklady majitele psa. Kastraci ano, ale pouze za předpokladu, že je to nutné ze zdravotního hlediska psa, ale NE k utlumení psychiky psa. Znám mnoho případů kdy kastrace u psa, kočky 
nebo koně přinesla spíše opačný efekt v chování daného jedince.
A nejsou to pouze jednotlivé případy.....
POMOCI VÁM S PROBLÉMOVÝM ZVÍŘETEM - TO JE NÁŠ CÍL
Nejhorší je, když se s problémovým chováním vašeho psa obracíte na kynologická cvičiště nebo soukromé psí školy. Zde Vám poskytnou nějaké výcvikové rady, které VY budete dodržovat a může se stát, že se tímto může prohloubit ještě více závadné chování vašeho psa a nedochází k odstranění daného problému ale spíše k jeho upevnění nebo dokonce k vystupňování.
Pokud provádíte výcvik POKUS - OMYL, tak vězte, že jste na nejlepší cestě zničit povahu osobnosti psa a nikdy nebude vyrovnaný a kvalitní společník vaší rodiny, ale pouze usurpátor, se kterým se budete pouze tolerovat.